Na sněmu Agrární komory v Olomouci zaznělo mnohé. Pokud bychom za autory tohoto webu mohli vyjádřit souznění pouze s jedním příspěvkem, tak by vyhrála poslankyně Margita Balaštíková. S jejím svolením přikládáme plnou verzi projevu:
Dobrý den dámy a pánové,
Děkuji za pozvání. Byla jsem požádána, abych se vyslovila k aktuálním problémům jako stínová ministryně. Nechci vystupovat proti současnému ministrovi nebo hodnotit jeho práci. Problémy, které jako zemědělci řešíme – které vy řešíte ve svých firmách, samozřejmě souvisí s prací ministerstva, ale zejména s tím, že jsme připustili plíživou proměnu role ministra.
Ministr by neměl být tím, kdo obhajuje vládu před zemědělci, ale tím kdo zastupuje zájmy zemědělců na jednáních vlády, měl by zajišťovat rovné podmínky pro české zemědělce v rámci vnitřního trhu EU a proti nespravedlivému hospodářskému soutěžení. K tomu je třeba se orientovat v prioritách ostatních států, hledat spojence, vyjednávat s těmi, kdo mají podobné postavení a potřeby. Ministr by měl vystupovat aktivně a předkládat návrhy na refomy SZP, které reflektují potřeby a specifika českého zemědělství. K tomu je důležitá dobrá komunikace s vnitrostátními zemědělskými organizacemi, odborníky, médii, veřejností.
Bohužel toto se neděje. Pro vnější pozorovatele je dnes slovo ministr synonymem člověka, který se náhodou ocitl na nějakém postu, v oboru na který nemá kromě vlastního ega, žádnou jinou vazbu a jehož jedinou motivací je udržet se tam celé volební období. Místo aby zastupoval zájmy občanů příslušející jeho resortu , je nástrojem vlády a obhajuje ne nepopulární, ale nesmyslná a tím pádem nepopulární opatření.
Zemědělský resort je ještě navíc specifický v tom, že dává ministrům do ruky vítanou zbraň v podobě dělení zemědělců na malé a velké, dobré a špatné.
Jistě budete souhlasit, že každý typ zemědělství má svou důležitou roli a toto dělení slouží právě neschopným vládám a neschopným ministrům. Proč? Protože obrací pozornost jinam, odvádí ji od skutečných problémů a krmí média problémem , který neexistuje a není relevantní.
Média pak podporují – možná z neznalosti, možná z neschopnosti a možná na objednávku – obraz zlých a hodných zemědělců a vždy tak najdou hlas na podporu toho, co chtějí zrovna obhajovat. A co to je? Čí zájmy se tu prosazují?
Jsem si vědoma, že následující slova mohou být smetena se stolu nějakou nálepkou – konspirační teorie, nebo posměchem, ale vidím co vidím:
Stále jsme kýmsi rozdělováni a je nutné se zeptat PROČ? Co z toho někdo bude mít, jaký vlastně jeho zájem? Jen se ptám – nemohl by to být zájem zajistit pomalu a nenápadně rozpad českého zemědělství, které se drží z posledních sil, aby pak někdo přišel a všechno si to zhrnul svými hraběčkami na svoji velkou hromadu.
Opravdu toto není konspirační teorie, je to reálná situace, o které vypovídají fakta: v roce 1990 jsme měli 340 tisíc prasnic, za poslední rok jsme přišli o dalšícfh 10 % ze stavu prasni a jsme nyní na 78 tisících, od roku 1990 jsme přišli o 75 tisíc ha sadů, v roce 1990 jsme pěstovali konzumní brambory na 115 tisících hektarech, nyní jsme na 23 tisících iíse škobovými. A jestli dopustíme aby toto pokračovalo, už nebudou velcí a malí zemědělci, budou tu giganti, kteří podporují zelené nesmysly a Evropa jim na to nasedá, aniž by zvážila skutečné dopady na ekonomiku svých zemí. A až v důsledku toho všeho zlikvidujeme svoje podniky, tak na našich polích budou hospodařit cizí firmy a my nebudeme na svou půdu, krajinu, produkci, potraviny ani jejich cenu mít už vůbec žádný vliv.
Je nejvyšší čas se začít bránit.
Další kladivo na čarodějnice, které je na nás používáno jsou dotace. Čím to, že to vypadá, že jediní darmožrouti, kteří by nic nedokázali bez dotací jsou právě zemědělci. A jak to, že média zase vesele tuhle písničku dokola opakují.
Proč se stejně nemluví o automotiv, průmyslových společnostech, dopravcích, letectví, neziskovkách?
Je pro novináře skutečně tak těžké zjistit si, že MPO má na 7 let 100 mld. obdržet na dotacích jen z EU, že do dopravy jde 30 mld. Z EU ročně. Jak bychom nazvali majitele firem, kteří obdrží do své společnosti dotační peníze. Neměli bychom je nazvat průmyslovými magnáty a pak křičet aby nedostávali dotace?
A řeknu vám – Ne neměli – stejně jako to nemůžeme vyčítat zemědělcům – protože tato země chtěla do Evropy, do Evropy, jejíž politika je postavena na dotacích.
Ale důležité je také říct veřejnosti, že tahle dotační politika poškozuje právě nás – české zemědělce. Protože my jsme měli rozvinuté zemědělství, my jsme měli nejpřísnější normy, zdravé potraviny a byli jsme v mnoha ohledech soběstační. A pokud by dotační podpora v Evropě skončila, my bychom uměli stále produkovat kvalitní a cenově dostupné potraviny. A právě protože jsme byli a stále jsme konkurencí, chrání okolní země svoje zemědělce dalšími dotačními podporami v různé výši, aby výsledky jejich práce mohly cenově uspět na společném volném evropském trhu.
Samozřejmě , že pak jejich produkty – ať už je to jogurt nebo máslo, mají s touto podporou jinou cenu a naše produkty bez podpory jim nemohou konkurovat jinak než za cenu sebezničení českých zemědělců . A toto se děje, jsme vytlačováni z trhu, omezujeme produkci a ještě nás označují za neschopné konkurovat.
Nejsem bojovnice z barikád, ale něco vám řeknu, jsem z pohostinné Moravy – rádi popijeme máme rádi dobré jídlo a naše moravské víno a k tomu cimbál a v Čechách to není o moc jiné, prostě máme tu povahu mávnout rukou nad věcmi , kde by se temperamentnější národy už prali na návsi. Ale v téhle situaci je ta mírná povaha už vyložený handikep.
A oni si už na to zvykli, že Češi nezlobí, že Čechy vždycky nějak uchlácholí a teď mají spojence dokonce v naší vládě.
Dámy a pánové, je opravdu čas se ozvat. Když jednání gentlemanů nepřináší výsledky, je na čase změnit hru.
Dnes tady volíte prezidenta – vybavme ho pravomocí – řekněme si tu dnes nahlas, co od něj čekáme, že je třeba být slyšet, braňme se proti útokům, mediálním zkratkám a nepřesným interpretacím požadavků EU. Vždyť často jsou rámce nastavené Unií mírnější než požadavky naší vlády. Mluvme s lidmi, vysvětlujme, využívejme sociální sítě, potkávejme se.
Nenechme strategii Rozděl a panuj! dovést do hořkého konce. Spojme se a bojujme za české zemědělství, pro nás, naše děti a všechny další generace.
Zemědělství bylo a stále je základem lidského přežití, chraňme půdu, chraňme naše právo hospodařit podle možností a podmínek této země, využívejme historické zkušenosti a moudrost našich předků a chtějme po vládě prosazování spravedlivých obchodních pravidel a podporu vnitrostátních zemědělských programů a politik jednotlivých zemí.