Proč říkáme NE stávce v pondělí 19.2.2024: Miroslav Komárek, Svatopluk Müller, Linda Szemlová
Nevím jak vy, ale já nestávkuji ráda. Je to v každém případě výraz zoufalého volání o pomoc. Topíme se už dlouho a lapáme po dechu. Topíme se v byrokracii. V nesmyslných požadavcích institucí. V nestabilním přístupu českých politiků. V narážení do zdi. Ve snaze získat validní informace. V cenových hrách prodejců potravin. V rostoucích cenách vstupů. Tohle by bylo na dlouho a byly by to dokola se opakující stesky. Já mám raději fakta.
Důvody, proč bude stávkovat naše společnost stručně a jasně:
- Ohromné byrokratické zatížení. Mysleli jste si, že makáme na poli a u dobytka? Zeptejte se ve svém okolí agronomů a zootechniků, kolik času tráví u počítače ve srovnání s přechozími lety. Jsou dny, kdy se do provozu ani nedostanou, protože vyplňují výkazy, žádosti, vysvětlují, sjednávají, domlouvají … Nařízení už je tolik, že se dostávají do vzájemné kolize a my se dostáváme do situací, kdy budeme muset rozhodovat, které porušíme, protože všechny se splnit nedají, ať se snažíme sebevíc.
- Dovozy zboží ze zemí, které nemusí plnit legislativu EU. Tohle je veliký sociální a ekonomický problém. Všichni chceme, aby válka na Ukrajině skončila. Aby se v Jižní Americe měly kravičky dobře a farmáři měli co jíst. I já si to přeji. Ale proč se sem dováží komodity a potraviny, které jsou z hlediska výroby u nás naprosto neprůchozí? Proč obsahují obiloviny toxické látky? Proč je maso plné antibiotik? A proč naše produkce jde do zahraničí? Část dovážených věcí je opravdu špatná, nekvalitní … ale levná. Ale proč to musíme jíst my? Zvládneme si vyprodukovat vyšší kvalitu, ale už ji nedokážeme prodat, protože každý producent potravin je povinnen hospodařit jako řádný hospodář, ekonomicky a tudíž dá přednost cenově příznivému zboží. Na rohlíku to totiž nepoznáte, z čeho je upečený …
- Chybí zdroje na zvýšené environmentální náklady. Obrovské a samostatné téma je životní prostředí a jeho ochrana. Půda, na které hospodaříme, nás živí. A my se o ni s láskou a péčí staráme, aby nás živila ještě dlouho. Věda jde kupředu, takže můžeme zakomponovat nové poznatky a dělat věci ještě lépe a efektivněji. Tedy my chceme. Ale ne vždy si to můžeme dovolit. No tak se to dá shora příkazem a musíme. Ber kde ber, pomož si sám.
- Rovné dotační podmínky v celé EU. Už víte, proč máme tolik jídla z okolních zemí na pultech obchodů a na naše výrobky se nedostává? Jasně, je to levnější. Mnohdy to podojené, zpracované, zabalené mléko koupí obchodník ze zahraničí za cenu, za kterou to naše lehce dotovaná kráva ani nepodojí. A mnohdy jsou to velmi kvalitní výrobky. Dotace jsou tak složité téma, že ani na národní úrovni se v tom úředníci nevyznají, natož když do toho zahrneme celou Evropu a regionální nastavení. Já bych dotace nejraději zrušila. Určitě ty, které se týkají podpory produkce. Investiční mi smysl pořád dávají, ale asi jen proto, že nejsme moc velká firma a peněz není nazbyt. I když všechno vrážíme zpátky do podniku, šuplík mám plný projektů a snů.
- Nesprávné nastavení Green Dealu. Tohle téma hýbe všemi obory. Nechci se pouštět do dlouhé eseje o souvztažnostech. Pánové nahoře už si začínají uvědomovat, že to uchopení není asi nejšťastnější, ale už jim to nedá, aby přiznali pochybení a couvli a jedeme tak trochu přes mrtvoly. Pokud se všechno motá kolem financí, to si pak můžeme o přístupu k životnímu prostředí jen povídat. Uhlíková stopa potravin cestujících po světě je enormní. Ale jsou levné, že? Tak přivřeme oči?
- Ochrana zemědělského půdního fondu. Pro laika vzdálené téma. Ve zkratce bychom mohli říct, že orná půda by se měla využívat k produkci potravin. A měla by zůstat v českých rukou. Je libo solární elektrárničku? Zaplatí Helmut víc než Franta?
- Cenová strategie potravin. Tohle omíláme pořád dokola. Příklad 3-3-3, který použil předseda jednoho chovatelského svazu skotu je velmi trefný. Zemědělci trvá 3 roky, než mu vypiplaná kravka začne vydělávat. Mlékárně 3 dny, než vyrobí jídlo. Obchodníkovi 3 hodiny, než to prodá. A marže? Mléko se nám pomalu dostává k nule, protože krmení je dražší, mzdy vyšší a náklady obecně rostou. Zajímá vás křivka vývoje výkupní ceny mléka za posledních 30 let? Budu tajemná a neřeknu. Najděte si to sami a zkuste nespadnout ze židle. Kdo to udělal, vidí tu mírně vlnitou vodorovnou čáru. Další paradox je, že celý měsíc produkujete mléko a pak se zpětně dozvíte, kolik vám za ně zaplatí. Pokrčíte rameny a doufáte, že to příště bude lepší. S mlékárnou se hádáte o halíře. Ano, o setiny koruny české. My jsme v lednu dostali 10.02 bez DPH za litr. Včera jsem se prošla po dvou hypermarketech a čerstvé plnotučné mléko začínalo číslem 4. A co nám řeknou naši politici, když se ptáme, proč nemají hypermarkety, které ovládají trh, povinnost nabízet regionální produkty jako v zahraničí? Ať si to domluvíme sami. Jasně. Pomůžeme teleti na svět, vykydáme hnůj, umyjeme holínky a půjdeme za šéfy řetězců domluvit, ať jsou na ty mlékárny hodnější, že nevíme, jestli budeme mít na výplaty.
Celý tenhle můj blábol je totálně apolitický. Ve své podstatě je mi úplně jedno, kdo sedí v Praze na vládě v kanclu. Nechci ani svrhnout vládu, nechci ani anarchii, jediné, co chci je, aby se všichni občané naší země zamysleli nad tím, co jedí a kde se to bere. A jak by to chtěli do budoucna. Promluvte si s těmi, kteří ve vašem sousedství hospodaří. Co dělají, jak, proč. Všechno má svůj význam. Všichni jsme součástí koloběhu života, tak se začněte starat o to, abychom si mohli i nadále užívat blahobytu a hojnosti. Zničit zemědělskou produkci je relativně snadné. A může to mít fatální dopady. Podpořte nás, zemědělce, prosím. Zapojte se do stávky 22.2. a hlavně – kupujte české potraviny. Ukažte, že vám na kvalitě a sounáležitosti záleží.
Díky všem!
Linda Szemlová, Zemědělská společnost Devět křížů, Domašov, jižní Morava
Fandím zemědělcům a českým potravinám, podporuji stávku = 22.2. budu mít na krku šátek
leták ke stažení: